VÝUKA JAZYKŮ V RANÉM VĚKU

Iniciativy ES ve výuce jazyku v ranem veku


Výuka jazyků v raném věku přímo a pozitivně ovlivňuje studijní schopnosti a osobní rozvoj dětí. Zavedení cizích jazyků v mladém věku, pokud možno před dosažením věku 12 let, může vyústit v rychlejší učení se jazykům, lepší literární dovednosti v mateřském jazyce, ale i lepší výkony v jiných oblastech.

Z tohoto důvodu se hlavní představitelé států Evropské unie dohodli v březnu roku 2002, na zavedení výuky "nejméně dvou cizích jazyků od útlého věku".

Výuka jazyků v raném věku se může konat ve vícejazyčné rodině nebo jako součást předškolní docházky. Dlouhodobé pozitivní účinky zahrnují:

1. dlouhodobou kontinuální jazykovou výuku,
2. výhody na trhu práce,
3. vyšší sebehodnocení,
4. lepší poznání a porozumění jiným kulturám.
Nicméně, brzké zahájení samo o sobě nezaručuje lepší výsledky. Musí být spojeno s efektivními výukovými metodami, které jsou zaměřeny na poslech a mluvené dovednosti zprostředkované řádně vyškolenými učiteli. Neméně důležité jsou menší počet žáků ve třídě, odpovídající a zábavné formy učení se jazykům.


Viz studie z roku 2007 "Hlavní pedagogické zásady výuky jazyků pro velmi mladé studenty".

Jazyková politika EU

Jazyky 2010


Výuka jazyků a Lisabonská smlouva

V roce 2000 si EU stanovila cíl stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostně založenou ekonomikou na světě. Předpokladem je větší sociální soudržnost a zároveň schopnost udržet hospodářský růst, s větším počtem lepších pracovních míst. Plán pro dosažení tohoto cíle je známý jako lisabonská strategie. Role vzdělávací politiky a jazykového vzdělávání je v tomto ohledu klíčová.

Ministři EU v oblasti vzdělávání stanovili pro podporu Lisabonské strategie tři hlavní cíle, kterých má být do roku 2010 dosaženo:

1. zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy systémů EU,
2. zajištění přístupu ke vzdělání všem,
3. otevřenost vzdělávání a odborné přípravy vůči okolnímu světu.

Základní cíle a konkrétní kroky k dosažení cílů lisabonské strategie jsou obsaženy v programu "Vzdělávání a odborná příprava 2010".


Odvážné cíle pro rok 2010

Dokument "Vzdělávání a odborná příprava 2010" zahrnuje mnoho zemí. Stanoví společné cíle pro rok 2010, včetně začlenění rozmanitosti a kooperace do těchto společných cílů. To určuje, jak bude těchto cílů dosaženo - prostřednictvím otevřené metody koordinace a dohody členských států na spolupráci a stanovení společných srovnávacích standardů.

Plán stanoví 13konkrétních cílů:

1. zlepšení vzdělávání a školení pro učitele a vychovatele,
2. rozvíjení dovedností pro společnost založenou na znalostech,
3. zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro všechny,
4. zvýšení náboru pracovníků na vědecké a technické studie,
5. co nejlepší využití zdrojů,
6. vytvoření otevřeného prostředí k učení,
7. vytvoření přitažlivějšího procesu učení,
8. podpora aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti,
9. posílení vazeb mezi praxí a výzkumem a společností jako celkem,
10. rozvoj podnikatelského ducha,
11. zlepšení učení se cizímu jazyku,
12. zvýšení mobility a výměny, 13. posílení evropské spolupráce.

Cíl učení se jazykům je vymezen jako příspěvek ke snaze o otevření vzdělávání a odborné přípravy k okolnímu světu. V EU je hlavní zásadou, že každý člověk by měl být schopen hovořit dvěma cizími jazyky kromě své mateřštiny.


Vzdělávání a odborná příprava 2010 stanovuje měřítka pro hodnocení pokroku členských států a také klade důraz na tři hlavní oblasti, které budou mít prospěch z výměny zkušeností:

1. metody a způsoby, jak organizovat výuku jazyků,
2. výuka jazyků v raném věku,
3. způsoby podpory učení a praxe v cizích jazycích.


Iniciativy EU na podporu výuky jazyků v raném věku


Akční plán pro jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanitost (§ 1 1,1) uvádí:

"Prioritou pro členské státy je, aby zajistily, že studium jazyků v mateřské škole a základní škole bude účinné, neboť se zde vytváří klíčové postoje vůči jiným jazykům a kulturám a základy pro pozdější učení se jazyků. [... ] Žáci studující jazyk od raného věku se stávají vnímavějšími ke svým vlastním kulturním hodnotám a vlivům jiných kultur a otevřenějšími k těmto kulturám [...] rodiče a pedagogičtí pracovníci potřebují lepší informace o výhodách tohoto raného startu."

To je v současné době jednou z klíčových oblastí v tvorbě vzdělávacích systémů a postupů stanovených rámcovou strategií pro mnohojazyčnost (oddíl 11.1.3)

"Ve většině zemí se nejméně polovina všech žáků základních škol učí cizí jazyk. Vzhledem k tomu, že Evropská Komise již dříve dala jasně najevo, že výhody raného učení se jazykům se mohou projevit jen tam, kde jsou učitelé pro takovouto výuku malých dětí speciálně vyškoleni, počty dětí ve třídě jsou dostatečně nízké, kde jsou k dispozici pestré a odpovídající učební materiály a v osnovách je výuce jazyků věnován dostatek času."

Program EU Comenius pro školní vzdělávání nabízí možnosti a granty pro jazykovou výuku odborníků v primárním sektoru a umožňuje jim získat zkušenosti prostřednictvím pracovních stáží v jiných zemích.


Pedagogické principy

V roce 2004 vznikla na základě výzkumu EU hloubková studie zveřejňující osvědčené postupy a hlavní pedagogické zásady při výuce jazyků v raném věku. Výsledná zpráva o hlavních pedagogických zásadách, na nichž je výuka jazyků velmi mladých studujících postavena, uvádí, že brzké zahájení výuky jazyků může delegovat značné výhody pro děti vytvářením přirozených jazykových mechanismů, jež jim poskytují více času nejen pro celkový osobnostní rozvoj, ale i pro získání jazykových a interkulturních zkušeností. Ty mohou mít příznivý vliv na rozvoj jednotlivých složek osobnosti: kognitivní, sociální, na kulturní, sluchové a jazykové dovednosti včetně kvalit vytrvalosti či soustředění a také na jejich vlastní sebeúctu.